Tato raritní olejomalba nezpochybnitelného galerijního významu pochází z Lhotákova sběratelsky nejcennějšího období. Vznikla během vrcholné aktivity Skupiny 42 a zároveň v autorově malířsky nejproduktivnějším roce, kdy jej tížily důsledky hospodářské krize spojené s válkou. Tehdy musel zabezpečit svou rodinu, jež navíc o dva roky dříve přivítala na svět jeho syna. Během roku 1943 namaloval celkem sto čtyřicet šest děl zpravidla menších rozměrů, ale i několik středních či větších formátů – mezi nimi i předložený Větroň na předměstí.
Estetika Skupiny 42 měla na Lhotáka obrovský vliv. Do jisté míry přestal hledět do minulosti, z jeho prací se na čas vytratily historické vynálezy v podobě vzducholodí a horkovzdušných balónů, a naopak se obrátil do budoucnosti. Ačkoli pro tuto dobu byla příznačná jistá ostražitost vůči rychlému pokroku techniky, způsobenému oběma světovými válkami, Lhotáka tento aspekt příliš netrápil. S obrovským zaujetím se jal zobrazovat civilizační pokrok a jeho letadla, vlaky, městský ruch i život na periferii. Ostatně i ve Větroni na předměstí se divák může pohroužit do prostředí lomu na okraji některého z francouzských měst, jehož se malíř chopil jako příležitosti k prezentaci nejrůznějších přístrojů. Velmi minuciózně zachycená krajina však v sobě skrývá i lidské postavy, vnášející do jediného plátna několik drobných příběhů – u levé ohrady v popředí se o vchod ležérně opírá muž, snad vychutnávající si svou cigaretu při odpočinku. Nad pravou ohradou lze pak spatřit probíhající geodetické měření a ve shluku technických předmětů rozesetých po stráni několik dalších pilných pracovníků. Scenérii s překrásným čistým azurovým nebem však bezpochyby dominuje bílé bezmotorové letadlo, kluzák s číslem 11, které Lhoták zachytil i v několika svých obrazech v předchozím roce. Obraz je zároveň důležitým momentem v autorově dalším vývoji, neboť v následujících letech rozvíjel právě námět mnoha různorodých předmětů rozmístěných v krajině, dovedený do dokonalosti v jeho významné Meteorologické stanici po bouři (olej na plátně, 1944, Národní galerie v Praze, inv. č. O 9341).
Větroň na předměstí je srovnatelný s mnoha Lhotákovými mimořádnými galerijními díly a jeho vysokou sběratelskou hodnotu umocňuje i fakt, že byl dosud v rodině majitele, který jej získal přímo od umělce. Obraz je uveden v autorově soupisu díla pod totožným názvem a číslem 465/33. Zmínku o něm lze nalézt i v Lhotákově monografii (L. H. Augustin: Kamil Lhoták, Praha 2000, str. 112). Při konzultacích posouzeno PhDr. J. Machalickým a Ing. L. Šteffkem. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D. (cit.: „[…] Větroň na předměstí je umělecky mimořádně hodnotnou Lhotákovou prací, ojedinělou v daném roce svým velkým formátem a skvostnou svou vizuální ‚výpravností‘ a malířskou minuciózností, kvalitami, jež z tohoto obrazu činí jedno z nejkrásnějších autorových děl skupinového období. […]“).