komb. tech. (tužka, uhel) na papíře
1897
vlevo dole
27 × 24,5 cm
rámováno, pasparta, zaskl.
Odhad: 300 000 Kč – 600 000 Kč
Vyvolávací cena: 200 000 Kč Dosažená cena: 312 000 KčFrantišek Kupka oplýval výjimečným talentem, který dále kultivoval na akademiích v Praze a ve Vídni u Františka Sequense, resp. Augusta Eisenmengera – již v průběhu studií tak na sebe upozornil jako na zdatného figuralistu. Zároveň byl i umělcem velmi sečtělým, s širokým intelektuálním záběrem, a představované dílo s tímto rysem jeho osobnosti jednoznačně souvisí. Je totiž přípravnou prací ke slavnému obrazu s označením Biblioman (1896–1897) ze sbírek Pražského hradu, který namaloval brzy poté, co se přestěhoval do Francie, v období, kdy se zprvu potýkal s velmi obtížnými životními podmínkami a pobýval s Marií Bruhnovou v Saint-Nom-la-Bretèche u Paříže. Biblioman je vnímán jako Kupkův kryptoautoportrét (byť jeho podoba alternuje ve známých variantách s obličejem jeho přítele Hanuše Jelínka), jenž odkazuje k jeho celoživotnímu systematickému zájmu o studium humanitních i přírodních věd. Dochází zde zároveň k určitému vnitřnímu boji, který v sobě Kupka sváděl, když stál na hraně mezi příklonem k teorii a životem umělce. Bibliomana lze také chápat jako programový autorův odklon od mystiky a směrů, které jeho myšlení a dílo určovaly v době jeho vídeňského pobytu. Kupka později v dopise Josefu Svatopluku Macharovi sám s určitým despektem obraz interpretoval takto: „Ten blbec knihomol, kterým jsem byl tak dlouho, sedí pod stromem v jasné přírodě a láme si hlavu, jako já si ji lámával…“ Po výtvarné stránce je Studie k Bibliomanovi vytříbenou ukázkou autorovy kresebné lehkosti a zároveň dokladem myšlenkového procesu, jímž procházel při hledání finální podoby svého slavného obrazu – prostřednictvím kresby nás tak Kupka doslova vtahuje do tvůrčího procesu, jenž u něj vždy znamenal rozvíjení četných variací a permutací nezbytných pro finální formu. Práce s uhlem a tužkou se zde dále vyznačuje schopností vystihnout jedním tahem naprosto věrně nejen anatomické proporce a dynamiku pohybu, ale i výraz a hnutí mysli zobrazené dívky. Není proto pochyb o tom, že se jedná o práci vysoké sběratelské přitažlivosti. Dílo pochází z pozůstalosti Aloise Jiráska. Při konzultacích posouzeno PhDr. R. Michalovou, Ph.D., a PhDr. E. Havlovou. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa.