Mystickou energií prostoupená malba představuje ideu Matky Země čili zemské duše v aktu vznesení se do kosmu, kde má splynout s makrokosmickými sférami a přijmout duchovní oplodnění Boha Otce. Symbolizuje tak okamžik transformace, moment propojení lidské bytosti s vesmírem. Podobně jako ve fotografiích hledal František Drtikol inspiraci pro transcendentální obsah svých obrazů ve východních filosofiích, zejména buddhismu. Zcela se oprostil od dobových proudů a pokusil se docílit čistého výrazu, který by podtrhoval jeho niterné zkušenosti. Představený obraz je též vynikající ukázkou celoživotního zájmu o ženské tělo. Docenění autorova malovaného díla je až otázkou druhé dekády našeho století, jelikož své malby zpravidla nevystavoval ani neprodával – většinu z nich svěřil přátelům. Dílo pochází původně z majetku Drtikolovy žákyně a přítelkyně Anny Soukupové, která jej získala z autorovy pozůstalosti. Následně bylo v držení Evžena Štekla (viz štítek na rubu), též autorova žáka. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a S. Doležalem, ArtD.