Josef Jíra, malíř melancholických okamžiků života, zachytil ve své figurální kompozici štěstí zamilované dvojice. Expresivními tahy štětce zvýšil emoční působení obrazu, na kterém se milenci objímají před krajinou Jizerských hor. Velká květina růžového bodláku vyrůstá v pravé části obrazu vedle figur jako neblahý symbol plný tajemství. Jíra vložil do radostné chvíle zrnko nejistoty, protože si byl vědom prchavosti šťastných chvil. Motiv obrazu navazuje na jeho cykly z míst, která dobře znal a kde vyrůstal, v okolí Malé Skály a Turnova. Malířským vzorem se Jírovi stal Jindřich Prucha, jehož výstavu zhlédl v pražském Mánesu v roce 1943. Jeho umírněný figurativní expresionismus ovlivnil Jíru natolik, že se k jeho odkazu hlásil celý život. Dílo bylo pravděpodobně vystaveno na autorově samostatné výstavě v Okresním Muzeu Českého ráje v Turnově (červen–červenec 1979, kat. č. 23). Na zadní straně je autorův přípis a datace. Významná pražská sbírka. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. Z. Štěpanovičovou. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.