Tajuplné a esteticky působivé dílo od významného představitele české meziválečné moderny Františka Muziky, je součástí vrcholného cyklu, kterým završil svou uměleckou dráhu. Ovlivněn imaginativním surrealismem se v poválečném období plně ponořil do svého organického vesmíru přírodních mikrostruktur a fantaskních architektur. Na počátku šedesátých let se cílem jeho tvorby stalo vyjádření základních symbolů lidského osudu a existence. Vznikly tak cykly Mohyl, Citadel a Elsinorů, které spojuje jednotný duchovní obsah a symbolická rovina. Základním tvarovým motivem byl rozeklaný kamenný blok s temným portálem a iracionální sítí schodišť zarostlých bujnou vegetací. Připomínaly bájnou nekropoli zasvěcenou symbolikou kruhu neznámému měsíčnímu božstvu, jež byla umístěna na samém prahu nicoty, evokující vstupní bránu této říše, balancující na úzkém stonku podpírajícím monumentální fantastický kalich nebo obrovitý zkamenělý strom. Elsinor se stal nepřístupnou tvrzí, Hamletovou nedobytnou pevností, která odedávna symbolizovala pevnost ducha, místo dokonalé psychické koncentrace a integrace. Muzikův niterný svět byl do sebe pohroužený a významově silně provázaný, proto každý z jeho pozdních obrazů nesl výraz jedinečnosti. Obraz byl prezentován hned po svém vzniku na výstavě v Galerii Fronta (Nové obrazy Františka Muziky, Výstavní síň Fronta, Praha, 1. 12. 1963 – 1. 1. 1964, kat. č. 44). Práce byla dále vystavena na autorově souhrnné přehlídce ve Valdštejnské jízdárně (František Muzika (1900–1974): Obrazy, kresby, scénické návrhy, knižní grafika, Národní galerie v Praze, Praha, 17. 9. – 1. 11. 1981, kat. č. 124). Dílo je publikováno v autorově monografii od Františka Šmejkala (František Muzika, Praha 1966, nestr., obr. 169) a jeho litografická varianta byla použita pro její přebal, což dokládá význam, který dílu nejen sám autor přikládal. Současný majitel jej získal ještě jako student architektury na zmíněné výstavě v Galerii Fronta. Sběratelskou hodnotu zvyšuje dochované autorské číslo soupisu 833 na zadní straně plátna. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Obraz Elsinor IV byl vždy považován za Muzikovo významné dílo díky jeho postavení v celém souboru Elsinorů a Citadel, jež se svou smyslovou konkrétností dostává na hranice abstrakce. […]“).