Dílo jednoho z nejúspěšnějších českých fotografů 20. století je velmi rozsáhlé a různorodé. Proslavil se zejména fotografickými akty v duchu pozdní secese a symbolismu. Byl ovlivněn východními duchovními naukami, jógou a především buddhismem. Na konci třicátých let vyměnil fotoaparát za štětec, aby olejem na lepence zachytil své mystické vize a extatické zážitky z meditací. Tento způsob tvorby měl velmi osobní charakter: svá díla neprodával, nýbrž je rozdával svým duchovním přátelům. V obrazech pracoval s hermeneutickou symbolikou barev, světla, s kosmologickými tématy a lidskou figurou. V obraze Ženský akt se vrátil ke svým fotografiím ženských těl, jež vystupují ze tmy do světla a jejichž vnitřní světlo a energie prozařují zobrazenou scénu. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a S. Doležalem, ArtD.