Josef Navrátil byl tvůrcem, jenž se neuplatnil výhradně v jednom žánru; byl schopen zpodobit jak vícefigurální scény, tak i sametově jemná zátiší. Neomezoval se zároveň na médium závěsného obrazu a byl, i díky výbornému organizačnímu talentu, schopen rozsáhlých realizací nástěnných maleb a dekorací. Jeho dílo tak již za jeho života proniklo do povědomí širší veřejnosti napříč společenskými vrstvami. Významnou pozici v jeho portfoliu zaujímá také krajinomalba, a to jak z krajů českých, tak z oblastí alpských, které ho lákaly k zachycení bělostných ledovců, útesů a pitoreskních obydlí srostlých s krajinou, se kterou mnohdy pracoval s volností, osobitou licencí a improvizací – obzvláště u výjevů zachycených technikou kvaše navíc uplatňoval okouzlení vzdušnými jevy a svěžestí atmosféry. Ve spíše méně obvyklém výškově orientovaném formátu konkrétně zde autor využil široký repertoár svých výtvarných schopností. Na relativně malé ploše se mu tak podařilo spojit v harmonický celek celou škálu motivů řazených do ustupujících plánů, postupně otevírajících výhled až do nebes. V prvním plánu, při úpatí navazujících monumentálních hmot, se dvojice mužů ve své titěrnosti pachtí s jakýmsi kusem naplaveného dřeva. Druhý plán kompletně zaplňuje stavba mlýna či tvrze, protnutá vedví nespoutaně se kroutícím vzrostlým stromem. Dále už se vypínají strmé svahy velehor, které korunuje dramatické nebe s prudkým světlem deroucím se skrz oblaka. Každý jednotlivý prvek obrazové plochy je dokonalou studií konkrétního malířského problému – vše je však mistrně prodchnuto společným vzduchem v jednom harmonickém celku. Setkáváme se zde s krajinou pravděpodobně italských či švýcarských Alp, kterou Navrátil osobně velmi dobře znal ze svých cest absolvovaných ve čtyřicátých a padesátých letech a ve které projevil rukopisnou brilantnost, ještě umocněnou náročnou technikou kvaše, a to jak ve vyváženosti barevných tónů, tak v drobnopise všech detailů. Při konzultacích posouzeno prof. R. Prahlem, CSc., a PhDr. Š. Leubnerovou. Přiložena odborná expertiza Mgr. M. Fiřtové, Ph.D.