Koloristicky bohatá a esteticky vytříbená práce od Karla Černého, jednoho z nejzajímavějších malířů českého moderního umění, se vrací k impulsům modernistických směrů předválečného období, zejména pak expresionismu. V rafinované podobě a charakteristickém výtvarném jazyku zpracoval autor svůj oblíbený motiv, kterým se začal zabývat na konci třicátých let a zůstal mu věrný po celý život. Kytice se mu staly vhodným nástrojem k rozehrání dramatických shluků výrazných barev v závojích květů a chuchvalců barevných hmot. Jsou malovány smyslovým vervním stylem a dělenou barevnou skvrnou. Celek je ovšem tichý a klidný, s důrazem na barevnou symboliku. Černého tvorba čtyřicátých let je označována jako „expresivní lyrika“, spojující obraz s poetickým vyzněním. Ze tmy se vynořující kytice plná červených, žlutých a bílých tónů se stala prostředníkem mezi smyslovým světem a autorovým niterným vztahem k realitě. Dílo bylo vystaveno na I. výstavě v Goltzově tvrzi v Golčově Jeníkově (11.–30. 9. 2004, kat. č. 73). Při konzultacích posouzeno PhDr. R. Michalovou, Ph.D., a PhDr. J. Machalickým. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa.