V osobitém uvolněném rukopise energicky pojatá malba zachycující výhled do krajiny představuje jeden z nejlepších projevů autorova vrcholného období, kdy se jeho práce těšily u veřejnosti narůstající oblibě. Vincenc Beneš, žák obou pražských uměleckých škol, podnikl řadu zahraničních studijních cest. Nejvíce ho však ovlivnilo francouzské moderní malířství svými expresivními těkavými tahy a fascinací světelnou hrou, již nabízela příroda. A právě květinová zátiší a krajinné výjevy se staly jeho výsadními tématy. V obrazech s prostými názvy i výběrem motivů dokázal ilustrovat dosud nezkaženou českou krajinu v jejím celku, ve kterém zpravidla chybí element lidské přítomnosti. Benešova vzácná schopnost najít právě taková přirozená zákoutí se projevuje i zde, v malbě, kde příroda kraluje v plné svěžesti bezbřehých odstínů svěží zeleně. Výsledný harmonický dojem dokládá, že malíř nikdy nesklouzl k řemeslné manýře, a své krajiny vždy zakládal na přímém pozorování a jeho poctivém přenosu na obrazovou plochu. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. B. Ropkovou, Ph.D., v jejímž chystaném soupise bude dílo uvedeno.