Tento výjimečný artefakt nabízí diváku nový, unikátní pohled na bohatou tvorbu jednoho z našich nejvýznamnějších současných výtvarníků, Theodora Pištěka. Snoubí se zde dva významné světy, na nichž se Pištěk aktivně podílel: svět malířský a svět filmu. Jako filmový výtvarník se proslavil především jako držitel Oscara za kostýmy k filmu Amadeus, svou malířskou tvorbu pak Pištěk označil za tzv. nový romantismus, v jehož rámci usiluje o realistické navození atmosféry a připomenutí prožitého okamžiku či snového příběhu. Autentický účinek Letního kina je podpořen volbou nezvykle šířkového formátu, jenž umožňuje skvělé rozvinutí tématu krajiny při setmění a zároveň přirozeně odpovídá lidskému panoramatickému nahlížení světa. Před obrazem se na malý moment stáváme opuštěným návštěvníkem, jenž se na konci promítání v tichu večera ponořil do romantické zasněnosti, a zahleděl se na širou krajinu s červánky, která se do této chvíle rozplývala ve stínech na pozadí filmového plátna, a její přítomnost teprve nyní nabyla na síle. Zářivě bílé plátno tvoří jádro kompozice, bez filmu však plní pouhou roli dekorace a působivého kompozičního prvku. Kopec v levé části výjevu, významně připomínající Milešovku, a tovární komíny, které lze spatřit v části pravé, by mohly odkazovat na krajinu Ústecka. Pištěk se patrně inspiroval existujícím letním kinem v Ústí nad Labem, které, postaveno na kopci, poskytuje návštěvníkům podobný výhled. Jak je pro autora příznačné, v preciznosti zobrazení detailů by se výjev mohl rovnat fotografii, umělec je nicméně nadal jistou lehkostí, téměř pohádkovým nádechem a zejména pocitem samoty, nikoliv však chladné a tísnivé, ale hřejivé a osvobozující. Obraz se tak stává intimní snovou vizí, zachycením okamžiku, kdy se zastavil čas a vyjevil se okolní svět, melancholický, tajemný, a především uhrančivě krásný. Obraz vznikl v roce 1978 a pro svůj ideální námět byl později použit jako vizuál k Přehlídce 40 let československého znárodněného filmu (Praha, Dům U Hybernů, prosinec 1985 – leden 1986). Společně s architektem Jindřichem Goetzem byl Theodor Pištěk mezi hlavními osobnostmi, které se podílely na její organizaci a výzdobě za účelem vytvořit poutavou a vysoce kultivovanou podívanou. Při konzultacích posouzeno T. Pištěkem, autorem obrazu. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.