Představovaná práce, nesená v nezaměnitelném rukopisném i koloristním přednesu Oldřicha Blažíčka, přináší možnost pohlédnout na nově objevené a dosud neznámé dílo autora, který právě při zachycení historických interiérů, především sakrálních prostor, byl ojedinělým a originálním tvůrcem, jenž ve své generaci sotva snese v rámci této tematiky srovnání. Navzdory tomu, že toto dílo vzniklo v době velkých společenských, kulturních a politických změn, udržel v něm malíř kontinuitu svého námětového i výtvarného projevu, který kultivoval již od konce svých studií. Barokní knihovní sál pražského Klementina Blažíčka inspiroval natolik, že zde mezi lety 1917–1920 vytvořil kromě této konkrétní práce minimálně ještě dvě kompozice, které se však dnes nacházejí neznámo kde. Tento unikátní sál, jemuž dominují geografické a hvězdné glóby, je výjimečně intaktně dochovanou památkou, dokončenou roku 1727 údajně podle plánu významného barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. V jeho čele je umístěn obraz s postavou císaře Josefa II., kterou lze bezpečně rozeznat i na Blažíčkově kompozici. Autorovo zaměření na chrámové interiéry je zde uplatněno nejen v čistě výtvarné poloze, ale i v rovině myšlenkové. Sál knihovny je totiž mj. vyzdoben vrcholně barokními freskami Jana Hiebla na téma vědy a umění, iluzivní výmalba kopule navíc symbolizuje Chrám moudrosti, což Blažíčkovi umožnilo prodchnout malbu se stejnou intenzitou duchem pozemského vědění. Svým formátem, efektností i dokonalým provedením lze tuto dosud neznámou malbu označit za vysoce přitažlivý a sběratelsky vzácný artefakt. Prezentováno ve vkusné dobové adjustaci. Při konzultacích posouzeno PhDr. N. Blažíčkovou-Horovou a PhDr. E. Havlovou, autorkami Blažíčkovy monografie a soupisu díla, do jehož elektronické podoby bude představovaný obraz zařazen. Přiložena odborná expertiza Mgr. P. Kubíka.