Tato suverénní práce, představující to nejlepší z autorova meziválečného období, se může pyšnit svým původem z významné sbírky Karla Čapka, blízkého přítele Václava Špály a vášnivého sběratele s opravdu vytříbeným vkusem. Není tak s podivem, že dokázal náležitě ocenit i expresivně pojatou Pradlenu, která jde bosa rázně proti větru rozevlávajícímu její sukni dramaticky za okraj obrazu. I její vykročená pravá noha přesahuje mimo kompozici, stejně jako vyprané prádlo, které přidržuje na hlavě, čímž Špála radikálně vyjádřil pohyb, a venkovanka vzbuzuje dojem, jako by snad měla opustit prostor uvnitř rámu. Autor v mimořádně dynamické scéně, složené z fasetovaných ploch dvou dominantních barev, červené a modré (doplněné o bělobu), dosáhl temperamentní malířské zkratky i svérázného koloritu. Námět si zvolil velmi pozitivní; ovlivněn primitivismem zobrazoval splynutí člověka s přírodou, a zejména k venkovankám se rád ve své tvorbě ještě několikrát vracel. Symbolizovaly pro něj bezstarostnost a oslavu každodenního života spojenou s prvními poválečnými léty.

Vysokou sběratelskou i galerijní hodnotu díla umocňuje nejen četnost jeho publikování a účast na řadě zásadních výstav (např. Sto let českého umění 1830–1930, výstavní síň Mánes, Praha, listopad–prosinec 1930, kat. č. 359; s velkou pravděpodobností bylo vystaveno i na druhé výstavě Tvrdošíjných ve Weinertově umělecké a aukční síni, Praha, leden 1920, kat. č. 45), ale především jeho provenience ze sbírky Karla Čapka, kterou lze řadit mezi nejslavnější sbírky české moderní historie. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Špála vytvořil významnou řadu, otevřený soubor, který mu poskytl široké výrazové možnosti, v němž Pradlena, patřící Karlu Čapkovi, má výrazné místo. Lze ji považovat jednoznačně za jeden z nejvýznamnějších obrazů Václava Špály vůbec. […]“)

 Reprodukováno:

V. Špála: Musaion VII., Praha 1927, nestr.

A. Matějček / E. Filla / B. Fučík: Václav Špála, Praha 1935, str. 21, obr. 17

V. M. Nebesky: L'art moderne tchécoslovaque (1905–1933), Paříž 1937, nestr., obr. 47

katalog k samostatné výstavě: Národní umělec Václav Špála, Posmrtná výstava, výstavní síň Mánes, Praha, září–říjen 1947, nestr., kat. č. 78

A. Matějček / E. Filla / J. Krofta: Václav Špála, Praha 1948, nestr., obr. 12

katalog k samostatné výstavě: Národní umělec Václav Špála, Figurální obrazy, výstavní síň Mánes, Praha, červen–srpen 1957, nestr., kat. č. 78 

Prezentace na samostatných výstavách:

Václav Špála: Souborná výstava, výstavní síň Mánes, Praha, únor 1925, kat. č. 37

Souborná výstava díla Václava Špály, výstavní síň Mánes, Praha, 1. 3. – 10. 4. 1935, kat. č. 59

In memoriam Václava Špály, Dům umění města Brna, Brno, 1.–30. 6. 1946

Národní umělec Václav Špála: Posmrtná výstava, výstavní síň Mánes, Praha, září–říjen 1947, kat. č. 78

Národní umělec Václav Špála: Figurální obrazy, výstavní síň Mánes, Praha, červen–srpen 1957, kat. č. 78

Malíř Václav Špála 1885–1946, Stedelijk Museum Amsterdam, Amsterdam, 14. 4. – 15. 5. 1961, kat. č. 28

Václav Špála, Galerie Vincence Kramáře, Praha, 9. 1. – 16. 2. 1969, kat. č. 32