Tato osobitě pojatá malba Františka Kavána je příkladem zralé tvorby významného a zároveň nejstaršího žáka Mařákovy speciálky na pražské Akademii. Malířská hodnota jeho práce spočívá mimo jiné i v tom, že více jak půl století umělecké činnosti tvoří koherentní celek, kde i zralé dílo má svou nezpochybnitelnou hodnotu. Do tohoto období patří i představovaná Louka z jara, která je v celku i detailu oblíbeným Kavánovým motivem řešeným jeho typickou výtvarnou technikou a za použití signifikantních principů. Už samotný pečlivě zvolený krajinný záběr prostý měst a civilizace je pro něj specifický. Podobně i konstrukce prostoru složená ze souhry horizontálních a diagonálních linií a záplava drobných pestrobarevných kvítků se na jeho dílech pravidelně objevují. Zajímavým momentem je i spíše méně obvyklá a nenápadná figurální stafáž. Obrazová plocha je pojednána souhrou drobných barevných bodů s delšími tahy štětce, dosvědčujícími brilanci Kavánova rukopisu. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. M. Dospělem, Ph.D.