Moderní malířka Věra Jičínská se po studiích v Praze, Mnichově a Paříži usadila ve Francii. Zde na ní zapůsobil dobový neoklasicismus a kubismus jejího učitele Andrého Lhota. V představené Melancholické krajině se projevují abstrahující tendence ve zjednodušení forem a důrazu na emocionální vyznění scény spíše než na realistické detaily. Autorka zde mistrně využila expresivní barevnost, kdy tmavé, téměř monolitické masy skal kontrastují s teplými tóny země a chladnějšími odstíny nebe a vodní hladiny. Poetická malba Jičínské vychází z imaginativního proudu českého moderního umění a lze ji vnímat jako manifest její umělecké nezávislosti. Volba námětu monumentální krajiny a způsob zpracování demonstrují snahu vymanit se z omezujících představ o „ženském umění“. Obraz zároveň odráží autorčin zájem o hledání nových výrazových prostředků a její schopnost abstrahovat viděnou skutečnost do expresivní, emocionálně nabité kompozice. Melancholická krajina tak reprezentuje významný příklad tvorby české meziválečné avantgardy, která stále čeká na své širší objevení, a představuje mimořádnou sběratelskou příležitost. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým.