Léta 1882 a 1883, kdy s největší pravděpodobností vznikl i obraz V podvečer, byla v životě Antonína Chittussiho naplněna značnou činorodostí. Tehdy, již plně sžit s francouzským prostředím a poměry, hojně vystavoval – obeslal pařížský Salon i pražskou výstavu, prezentoval se v aukční síni Drouot a pravděpodobně navštívil i Belgii a Holandsko. Důležitou lokací pro něj tehdy byla řeka Oise, kde tvořil a pobýval v nedaleké vsi Ermenonville u mecenáše Radzwila. Nejspíše právě s tímto krajem může být spojen i představovaný obraz, jenž vykazuje uměleckou zralost, jíž autor dosáhl v průběhu prvního období svého pobytu ve Francii, kde byl v prvé řadě inspirován tradicí slavné barbizonské školy v prostředí historické královské obory ve Fontainebleau nedaleko Paříže. Výběr tématu, lesa a vody jakožto základních fenoménů francouzské plenérové malby, a způsob ztvárnění jednotlivých stavebních prvků krajiny – tedy oblohy, vegetace, vodní plochy i celkové kompozice – nesou zároveň s typicky živou světelnou atmosférou jednoznačně charakteristický Chittussiho rukopis. Právě brilantní barevnost se projevuje v zachycení autorových oblíbených červánků. Pozoruhodná je i práce s inverzí reálné krajiny na vodní hladině, která zabírá třetinu obrazové plochy, a vzniká na ní jakýsi snový svět za zrcadlem. Na koncept křehké vize zrcadlení později Chittussi navázal i v obrazech českých rybníků, zde má však své kořeny. Za zmínku stojí i samotný formát díla, jenž se vymyká plenérovým skicám, a naznačuje tak, že se zde autor vědomě snažil syntetizovat své dosavadní zkušenosti a plody pilného studia přírody v reprezentativní kus, přímo určený k veřejné prezentaci. Rámováno kvalitní dobovou adjustací. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. Š. Leubnerovou. Přiložena odborná expertiza prof. R. Prahla, CSc.