Constant Troyon pocházel z francouzského města Sèvres. Jeho záhy zesnulý otec a jeho kmotr byli úzce spjati s tamní porcelánkou, kde se budoucí krajinář učil kresbě a malbě na porcelán. Souběžně, z vlastního zájmu a pro vlastní potěšení, se věnoval již jako velmi mladý i krajinomalbě a dnes je vnímán jako jeden z hlavních představitelů barbizonské školy; samotný Barbizon přitom navštívil až v roce 1839, více jak šest let poté, co debutoval na pařížském Salonu. Zásadním zlomem pro další rozvoj jeho směřování byl rok 1847, kdy navštívil Holandsko a Belgii, kde se nechal inspirovat díly holandských mistrů 17. století, především Paulem Potterem a Albertem Cuypem. Právě odtud pramení jeho typický zájem o zobrazení zvířat, především skotu, a dále oblíbený fokus na širokou, mnohdy až panoramaticky pojatou krajinu. Představované dílo tak v hlavních aspektech zapadá do charakteru Troyonovy tvorby – zobrazena je zde nížinatá krajina holandského typu s typickou dominantou kostelní věže na horizontu. Střednímu plánu s vesnicí kraluje neodmyslitelné stádo krav, výjev je dále ohraničen říčkou na straně jedné a vysokým, dramaticky se vzdouvajícím nebem na straně druhé. Rukopis je velmi dynamický, místy až pastózní, přičemž výjevu nechybí ani jemnost detailu. Na českém uměleckém trhu je Troyon velkou vzácností, a tedy i ojedinělou příležitostí k setkání s pracemi formativní osobnosti evropské krajinomalby. Při konzultacích posouzeno doc. M. Theinhardt, CSc. a doc. M. Mžykovou, Ph.D.