Moderní elektrické osvětlení je ústředním motivem obrazu Emila Orlika, česko-německého malíře známého především svou grafickou tvorbou ovlivněnou cestami do Japonska a Číny. Pražský rodák se po studiích v Mnichově a cestách po Asii trvale usadil v Berlíně, kde působil jako profesor Školy grafiky a knižních řemesel při Uměleckoprůmyslovém muzeu. Pohledy do svého ateliéru Orlik maloval pravidelně a rád v nich zachycoval cizokrajné předměty, které si přivezl z cest. V ateliéru při elektrickém osvětlení zpodobňuje dámu v divadelním kostýmu a paruce, za níž jsou na stěnách položeny kulisy, obrazy a možná i matrace. Celou scénu ozařuje umělé elektrické osvětlení, technická novinka, kterou malíři doposud neznali. Způsobuje namodralé bledé světlo, jež dává tušit efekty ostrých stínů, které vrhají předměty a tvář postavy. Ojedinělé téma a atmosféra obrazu z něj činí důležitý příspěvek modernímu umění. Dílo bylo vystaveno v Moderne Galerie Thannhauser v Berlíně pravděpodobně v roce 1927. Jeho hodnotu zvyšuje vystavení v jedné z nejprestižnějších výstavních síní předválečné doby ve Spojených státech na 27. výroční výstavě Carnegie International Exhibition v Pittsburghu (27th Annual International Exhibition of Paintings, Carnegie Institute, Pittsburgh, 18. 10. – 9. 12. 1928) a následně na výběrové výstavě evropského malířství v Chicagu (European Paintings from Carnegie International Exhibition, The Art Institute of Chicago, 19. 3. – 21. 4. 1929, kat. č. 68). Malba byla součástí sbírky pražského sběratele, majitele továrny na zpracování kaučuku Antonína Doležala, který koupil v Berlíně ve třicátých letech část Orlikovy pozůstalosti. Při konzultacích posouzeno PhDr. A. Paříkem a Mgr. I. Habánem, Ph.D. Přiložen certifikát autenticity Galerie KODL.