Špičková, suverénně pojatá práce Pravoslava Kotíka představuje výrazný, živý obraz z autorovy klíčové, nejvíce oceňované meziválečné tvůrčí fáze. Dílo přesně odráží Kotíkovy nedávné zkušenosti ze studijních cest do Francie, jež byly mocným impulsem pro směřování jeho další tvorby, která ho stylově odklonila od neoklasicismu směrem k osobité modernistické estetice kombinující kubizující a expresivní tvarosloví a pozitivní fauvistickou barevnost. Autor se naplno ponořil do figurálních a civilistních motivů, především ve vztahu k modernímu člověku a jeho příslušnosti k městskému prostředí. Skutečnou studnici nevyčerpatelného bohatství v podobě malých příběhů a situací mu ale poskytovaly především přímořské plážové momentky, ke kterým se s oblibou a opakovaně vracel. V přístavu zachycuje bezstarostnou letní atmosféru příjemného dne a zaujme především kompozičním řešením, v němž se přesně odráží autorův humor a schopnost žertovně glosovat i běžný pouliční výjev. V netradiční kompozici se malíř nebál experimentovat a ústřední ženskou postavu v módním koupacím úboru a bílém župánku zobrazil sebevědomě natočenou k divákovi, zatímco pár stojící opodál, oděný ve vycházkovém oděvu, raději obdivuje křivky vln na hladině moře. Hodnotu díla zvyšuje pozůstalostní razítko, autorské číslo 29/27 a přípis autorovy dcery a historičky umění Zuzany Tobolkové-Kotíkové na rubu. Dílo pochází z významné pražské sbírky. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Ing. arch. M. Kotíkem, autorovým vnukem. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D. (cit.: „[…] Obraz ‚V přístavu‘ Pravoslava Kotíka je prací sofistikované tvarové zkratky, těžící z poznatků pozdního syntetického kubismu a pulzující neofauvistickou barevností. Je to dílo, které doslova sálá prosluněnou atmosférou prázdninových dní. […]“).