Výjimečná ukázka Ladovy zcela nezaměnitelné výtvarné poetiky, představené na pozadí typické české vesnice s akcentem na lidovou slovesnost, pochází z vrcholného období jeho umělecké zralosti, které pro něj zároveň reprezentovalo nejplodnější rok v oblasti volné tvorby. Právě výtvarná činnost se mu stala únikem od reality dramatických let a poskytla mu možnost vytvořit svůj vlastní, harmonický, občas humorný svět, natolik vzdálený válkou zmáhané Evropě. V kresbě byl samoukem, ale postupně si vyvinul osobitý styl s tradiční silnou linkou, perspektivní zkratkou, jež byla způsobena jeho zrakovou vadou, a zaoblenými tvary postav. Ilustrace, malby a kresby, které za svůj život vytvořil, dodnes uchvacují děti i dospělé. Romantická scéna vyniká ve všech příznačných motivických detailech a je patrné, že se malíř dokázal neohlížet na konvence a jít si vlastní cestou. Spiritualita a magičnost jsou podtrženy svátečním klidem a něhou, s níž je zasněžená scenérie ztvárněna. Rodné Hrusice s ikonickým kostelíčkem sv. Václava se Ladovi staly nevyčerpatelnou studnicí inspirace, jejich panorama opakovaně zachycoval ve svých dílech a byly i dějištěm mnoha jeho příběhů. Atmosféra obrazu je výjimečná měkkým laděním koloritu, evokujícím zimu v její nejkrásnější podobě. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. P. Pečinkové, CSc.