Žižkov je velkoformátové dílo, které dokonale ilustruje celoživotní zájem Vlastimila Beneše o městskou krajinu, její reinterpretaci a osobité zpracování. K velmi osobnímu námětu této pražské čtvrti se malíř často vracel a zobrazoval jej v různých ročních obdobích a z odlišných úhlů (např. Žižkov, 1969–1970, soukromá sbírka). Novogotický kostel sv. Prokopa od významných architektů konce devatenáctého století Josefa Mockera a Františka Mikše tvoří kompoziční těžiště díla. Beneš zde uplatňuje svou typickou geometrizující stylizaci, která propojuje civilistní poetiku s realistickým zobrazením města. V obraze můžeme vidět zřetelnou návaznost na tvorbu Skupiny 42, přičemž malíř zachycuje městské prostředí jako živý organismus, avšak zároveň jej zbavuje momentálních dějů, čímž vytváří pocit statičnosti a nadčasovosti. Dílo je charakteristické čistou barevností a přesným zachycením architektonických forem, což podtrhuje jeho melancholickou, lyrickou atmosféru. Pochází z významné zahraniční sbírky. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. A. Primusovou. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.