T. F. Šimon se narodil v Železnici u Jičína jako jedno ze sedmi dětí a pokřtěn byl František Jan – dívčí jméno matky začal připojovat ke svému až v Paříži, aby se odlišil od dalších umělců s obvyklým jménem „Simon“. Představované dílo však dosud nese signaturu ve tvaru „F. Šimon“ a zcela tak odpovídá počátečnímu období, kdy se autor ve Francii usadil, aby tam strávil takřka celou následující dekádu. Přípis „Paris“ odkazuje k běžné a u Šimona taktéž obvyklé praxi, kdy plenérové studie finalizoval v definitivu zpětně v pohodlí ateliéru. První cestu do Francie absolvoval již roku 1903 – v létě tohoto roku vyrazil společně s Janem Honsou a Hugem Boettingerem přímo do srdce Paříže. Již tehdy objevili také kouzlo přímořského Onivalu, rybářské vísky bez hotelů a společnosti, obdařené naopak krásnou, táhlou pláží. Shodou okolností zde nalezl více než jen vhodný námět pro tvorbu, ale i společnost slečny Vilmy Kracíkové, se kterou o dva roky později vstoupil do svazku manželského.

Na jaře roku 1904 už se Šimon definitivně usadil v Paříži a v létě se opět vydal do Onivalu, kde kromě setkání s Františkem Kupkou čerpal sluneční paprsky na tamních písčitých plážích, které mu byly inspirací společně s pestrobarevně oděnými postavami a ve stínu oddechujícími skupinkami pod pruhovanými deštníky. Obraz Na pláži v Onivalu tak tvoří určitou esenci tehdejší Šimonovy tvorby. Krajinný prvek je tu podivuhodně moderně abstrahovaný do tří horizontálních pásů, zatímco je kladen důraz především na idylický ruch, ve vlnách rekreující se plavce, relaxující postavy a v neposlední řadě také na malebné rekvizity. Autor se zde už plně osvobodil od zšeřelého koloritu a symbolistních obsahů typických pro jeho ranou tvorbu, aby se definitivně přiklonil k vitalistní oslavě světa, který ho obklopoval. Jedná se o práci dosud neznámou, nově objevenou, která představuje výjimečnou sběratelskou příležitost. Dílo pochází z pozůstalosti významného českého malíře a Šimonova přítele. Při konzultacích posouzeno PhDr. Š. Leubnerovou a Mgr. M. Dospělem, Ph.D.