Portrét Josefa Jíry (nebo Josef, Portrét či Po práci) je charakteristickou ukázkou rané tvorby Jiřího Rady, která se odráží v silném lyrickém akcentu na moderní realismus, jenž prostupoval jeho dílem v padesátých letech. Rada v tomto období kladl důraz na psychologii portrétu – tvář blízkého přítele a uměleckého souputníka je zachycena robustními tahy štětce, které prozrazují únavu a melancholii muže po pracovním dni, jsou však prodchnuty upřímnou vřelostí. Barevná paleta se nese v tlumených, ale hlubokých tónech, zajímavé jsou zejména kontrastní světelné efekty na obličeji a brýlích, které odkazují na dobové experimenty s perspektivou a barevným výrazem. Jde o výtvarně plnou výpověď, která i přes svou stylizovanou jednoduchost vyvolává emocionální rezonance a přináší nadčasový pocit intimity i všednosti. Hodnotu díla umocňuje jeho původ z rodiny autora a zastoupení na první samostatné výstavě Jiřího Rady v roce 1957 v Galerii mladých v Praze, v jejímž výstavním katalogu bylo černobíle reprodukováno hned na úvodní straně (Po práci, kat. č. 18). Jedná se zřejmě i o obraz Portrét, vystavený pod kat. č. 34 na druhé výstavě Skupiny M 57: Obrazy, sochy, grafiky, Galerie Nová síň, Praha, duben 1959. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým.