Mezi nejoblíbenější motivy poetických obrazů Kamila Lhotáka patřily balóny a montgolfiéry. Obraz Balon nad plynárnou v sobě spojuje nostalgický prvek zpřítomněný horkovzdušným balónem z počátku dvacátého století s věží moderní plynárny v Michli, která v roce 1925 nahradila starší plynárnu z Holešovic. V moderně pojaté kompozici malíř zachytil pouze vrcholek věže a střechu domu. Tyto výřezy reality posouvají dílo do stavu snu, ve kterém se cele ukazuje jen balón, zatímco kulisy architektury předměstí mizí za okraji plátna. Práce vyjadřuje Lhotákovu fascinaci technickým pokrokem a zároveň smutek nad mizejícími periferiemi města. Poetickou a nostalgickou atmosféru podporuje i jemná tonalita, variující mezi hnědými, žlutými a modrými odstíny barev. Jedná se bezpochyby o jedno z nejkouzelnějších zobrazení městské krajiny, které se později stalo estetickým programem Skupiny 42. Rok 1939 znamenal v Lhotákově tvorbě dosažení umělecké zralosti, pravidelně se též účastnil výstav Umělecké besedy, na nichž bylo dílo prezentováno (Členská výstava Umělecké besedy, Obecní dům, Praha, 17. 12. 1939 – 15. 1. 1940, kat. č. 37; Kamil Lhoták: výstava nových obrazů, Alšova síň Umělecké besedy, Praha, 16. 4. – 3. 5. 1942, kat. č. 38). Práce je uvedena v autorově soupise pod č. 100. Hodnotu díla zvyšuje fakt, že bylo dosud v rodině majitele, který jej získal přímo od autora. Při konzultacích posouzeno PhDr. J. Machalickým a Ing. L. Šteffkem. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D. (cit.: „[…] Obraz ‚Balon nad plynárnou‘ zaujme na první pohled svou neobyčejnou výtvarnou lapidárností. Malíři stačily jen tři výrazné motivické prvky, kompozičně důmyslně umístěné na pozadí typického lhotákovského nebe – žlutý horkovzdušný balon, část obvodové zdi plynojemu a kus šedé střechy, mezi nimiž se rozehrává neobyčejné výtvarné napětí. Je to dokonalý výrazový minimalismus, který však nesmírně sugestivně vystihuje atmosféru předměstské industriální krajiny, krajiny, která je částečně pustá a nehostinná, avšak současně obdařená zvláštní magickou poezií. […]“).