Květinová zátiší, kterými se zabýval ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, patří do slavného repertoáru děl Václava Špály. Rychlé tahy štětcem, harmonická kompozice, pevná forma a jasné barvy potvrzují mistrovství, s jakým se Špála věnoval každému svému dílu. Zátiší ve svém katalogu pojmenoval Polyanty růžové, červené, běložluté, ve džbánku, na karp. dece, kus krajiny, mraky, a uvedl datum vzniku 15. června 1943. Jasně červené, růžové a žluté květy růží vystupují z temně modrého pozadí, které zobrazuje výhled do daleké krajiny. Ultramarínové nebe zvyšuje expresivitu díla, vyjádřenou střídáním světlých a tmavých ploch navozujících pocit dramatického počasí. Váza s modrobílým vzorem a karpatská červenomodrá vyšívaná deka odkazují ke kořenům autorovy inspirace v lidové tradici. Během války si řada malířů oblíbila umělecký žánr zátiší, do něhož promítala své touhy po ideálním světě na základě radostí všedního dne. Pro Špálu se staly dostupným modelem v létě rozkvetlé letní květiny a v zimě jablka a hrušky. Plátno představuje skvělou ukázku autorova kolorismu v moderním podání. Na slepém rámu se nachází autorské číslo 1597 v dvojité závorce, pod kterým je uvedeno v autorově soupisu díla (E. Burget / R. Musil: Václav Špála, soupis díla (1885–1946), Praha 2002, str. 102). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa. (cit.: „[…] Obraz je výraznou ukázkou závěrečného autorova období, ve kterém se více uzavíral do sebe, čerpal podněty z podstaty své tvorby, z dlouhodobě nabytých malířských zkušeností. Svým laděním přesně rezonuje s dobou svého vzniku. […]“).