Jedinečná májová scenérie, kterou Josef Lada v tomto díle zachytil, představuje vrchol jeho uměleckého výrazu a je vynikajícím příkladem jeho nezaměnitelné výtvarné lyriky. Období, v němž vznikla, je považováno za jedno z nejplodnějších v Ladově tvorbě a zároveň za dobu, kdy definitivně ustálil svůj výrazový styl. Lada se nikdy nenechal svázat dobovými uměleckými trendy; naopak se vědomě vydal vlastní cestou, kterou charakterizuje silný národní akcent, láska k místnímu folkloru a oddanost tradičním symbolům. Jeho díla tak nejen odrážejí dobovou atmosféru, ale také oslavují prostý venkovský život a jeho hodnoty. V předložené malbě Lada zachytil idylický obraz rodného kraje, v němž vyniká zamilovaný pár zabraný do tichého rozhovoru pod rozkvetlým stromem. Toto romantické a zároveň prosté zobrazení lidského života je zasazeno do prostředí typického českého venkova s malebným stavením a kostelní věží v pozadí. Lada tímto způsobem nejen idealizuje, ale také konzervuje atmosféru a estetiku tehdejšího venkova, které si sám nesmírně cenil. Zajímavé je, že tento konkrétní motiv zpracoval jen několikrát, což dokládá sběratelskou atraktivitu tohoto díla. Jeho hodnotu dále umocňuje reprodukování v knize Aleny Ladové Můj táta Josef Lada (Praha 1963, str. 128). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. P. Pečinkové, CSc.