Tato Boudníkova kvalitní abstraktní kompozice, vytvořená dle autorových záznamů technikou „obtisknutím jader upínacího elektromagnetu ověnčeného vějířky stop naježených ocelových pilin, formovaných působením magnetických sil“, je nezaměnitelná svým texturovaným, téměř reliéfním industriálním povrchem, který vytváří dojem hloubky i pohybu. Grafika byla reprodukována v mírně odlišné barevné variantě v publikaci V. Merhaut: Vladimír Boudník – Kompletní soupis grafického díla, Praha 2020, str. 364, obr. 722. Pochází přímo z autorova ateliéru a nese označení 260/510. Při konzultacích posouzeno PhDr. J. Machalickým a PhDr. H. Larvovou, autorkou první velké Boudníkovy retrospektivy (1992, Galerie hlavního města Prahy).