Jaroslav Róna, jenž patří mezi přední české sochaře a malíře, se ve své tvorbě inspiruje mýty, archetypy a fantastickými světy. Jeho díla často nesou silný symbolický a existenciální podtext, který kombinuje s expresivním výrazem a ironickým nadhledem. Jakožto zakládající člen skupiny Tvrdohlaví se ve své tvorbě od začátku osmdesátých let soustředí na propojení realistických forem s prvky surrealismu, sci-fi a kubistického tvarosloví. Jeho práce je silně ovlivněna díly Franze Kafky, primitivním uměním a také futurismem. Ve své sochařské tvorbě často zpracovává figury lidí a zvířat, které jsou stylizovány do fantastických podob a symbolizují různé fáze lidské existence; odkazuje se tak na archetypy a mytické kořeny našeho vědomí. Sběratelsky významná bronzová socha Rytíř s drakem byla modelem pro realizaci výrazné třímetrové sochy v sochařském parku Galerie Klatovy / Klenová, na kterou byla vypsána soutěž, jíž se zúčastnili umělci Jiří Beránek, Aleš Veselý a Stanislav Kolíbal. Rónův rytíř stojící na zabitém drakovi soutěž vyhrál. Tradiční archetyp této postavy se v sochařově tvorbě objevuje dlouhodobě, samotný námět funguje spíše jako symbol, něco v díle skrytého a důležitějšího než samo viditelné. To je umocněno i kombinací realistického a futuristického tvarosloví stylizovaného pod vlivem Henry Moora. Kromě symbolicko-historického kontextu námětu, který je navíc prodchnut odkazy na staré mistry, se v Rónových pracích objevuje také humor a nadsázka, 
zjemňující tíživost pocitů kafkovské absurdity a ztracenosti. Dílo pochází přímo z ateliéru autora. Přiložen certifikát KodlContemporary.