Tato jedinečná práce galerijního významu představuje maďarsko-francouzského umělce Victora Vasarelyho jako průkopníka op-artu – směru, jenž se nejprve objevil jako reakce na abstraktní expresionismus. Zatímco expresionismus kladl důraz na spontánnost a emoce, op-art se zaměřoval na objektivitu, vědeckost a přesnost. Vasarelyho tvorba tak zkoumala hranice vnímání a iluze. Využívala geometrické tvary nebo opakující se vzory k vytváření efektů, které manipulovaly s divákovým zrakem a vytvářely iluzi pohybu, prostoru či trojrozměrnosti. Vasarelyho práce tak byly výsledkem pečlivého plánování a výpočtů, což jim propůjčovalo až vědecký charakter, zatímco neztrácely nic ze svého estetického účinku, založeného na vizuální hře. Cago tedy vybízí k hlubšímu zamyšlení nad vztahem mezi uměním, vědou a vnímáním reality. Mimo to v šedesátých a sedmdesátých letech zažívaly vědecké i technologické obory prudký rozvoj, a op-art byl proto vnímán jako umění, jež se snažilo oslovit nejen smysly, ale také divákův intelekt. Zajímavostí dále je, že Vasarely pro svá díla vybíral zvláštní názvy, které nemusely odkazovat k žádnému reálnému základu. Mnohdy volil náhodné uskupení písmen a dbal přitom na jejich zvukomalebnost, aby daný název odpovídal atmosféře či obsahu malby. V některých případech se také inspiroval maďarštinou (např. terek = prostory) nebo místopisnými označeními z oblíbené Bretaně. Sběratelskou hodnotu díla umocňuje jeho prezentace na kolektivní výstavě po boku děl Andyho Warhola, Hanse Hartunga či Wilhelma Sasnala (Abstraction + Warhol, Woxart, Praha, 6. 3. – 10. 4. 2009). Na rubu plátna se nachází autorský přípis s názvem, datací a signaturou. Při konzultacích posouzeno PhDr. K. Srpem a M. Vasarely. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického a certifikát Fondation Michèle Vasarely.