Tato práce představuje téma, jemuž se Alén Diviš věnoval na počátku čtyřicátých let v New Yorku. Tam se mu podařilo uprchnout roku 1941, o čemž svědčí nápis na zadní straně kompozice. Stalo se tak po několikaměsíčním věznění v pařížské věznici Santé, do níž byl internován spolu s dalšími členy Domu československé kultury v Paříži. Dílo bezprostředně navazuje na malby z vězení a také na představy promítané v mysli umělce na stěnu cely. Souvisí s obrazy Hemžení a Změť z roku 1941, ve kterých zachytil elementy biologického mikrosvěta, jež nahradily záznam viditelné podoby věcí. Použití písku předjímá poválečné novátorské postupy informelu a art brut. Lyricky expresivní abstrakce byla jedním ze směrů nově se rodícího poválečného umění v Americe. Do New Yorku se přesunulo centrum moderního umění na konci třicátých let, protože do Ameriky emigrovala z Paříže řada moderních a avantgardních umělců. Monochromní povrch lepenky pokrytý malbou s příměsí písku odkazuje nejen k vězeňským celám, ale také k čerstvému objevu francouzské jeskyně s prehistorickými malbami v Lascaux. V Nočních můrách se Diviš dostal až na hranici abstrakce, a dílo tak představuje formálně nejradikálnější podobu jeho malby počátku čtyřicátých let. Sběratelskou hodnotu zvyšuje jeho zařazení na umělcovu rozsáhlou retrospektivní výstavu (Alén Diviš, Galerie Rudolfinum, Praha, 10. 2. – 24. 4. 2005) a reprodukování v autorově monografii (V. Skálová / T. Pospiszyl: Alén Diviš (1900–1956), Praha 2005, str. 99). Práce původně pochází přímo z autorovy pozůstalosti. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.