Roku 1891, kdy vznikl představovaný obraz, pobýval Knüpfer po mnoha letech v Praze, byť jen na krátko. Tehdy byl také oceněn čestným diplomem 1. třídy na Zemské jubilejní výstavě – po přibližně dvaceti letech strávených v cizině, především v Itálii, tak dosáhl oficiálního ocenění i ve své vlasti, byť nikoli definitivně. Jestli jeho Zvědavé nymfy patřily do souboru tehdy oceněných maleb, není prokazatelné, přesto tuto možnost nelze vyloučit. Tato práce, reprezentující autora na vrcholu tvůrčích sil, již stojí na určitém přelomu v jeho tvorbě a charakterizuje jistý vnitřní významový posun. Zatímco ještě na konci osmdesátých let fyziognomie jeho Néreoven vycházela z böcklinovské typiky animálních bytostí, setkáváme se zde už s nymfami nesoucími půvab dobových krásek – hrdinkami se tu stávají moderní ženy osidlující mytologickou krajinu. Tento myšlenkový obrat byl v Knüpferově díle později geniálně dovršen okamžikem, kdy v obraze Fauni prchající před automobilem (kolem roku 1905) zcela logicky nechal v opačném směru proniknout mytologii do světa moderního. Knüpfer zde vycházel z vlastního obrazu, který namaloval jen o pár let dříve (1887), což pro něj nebyla praxe neobvyklá – ve více měně shodném formátu se tu odehrává tatáž scéna. Na zmíněné a opakovaně publikované variantě ze sbírek Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně (inv. č. O 143) však zcela absentuje racek v levém dolním roku (J. Fialová, ed.: Beneš Knüpfer, 1844–1910, Praha / Plzeň 1984, repro. č. 52, kat. č. 51). Při konzultacích posouzeno Mgr. M. Dospělem, Ph.D., a prof. R. Prahlem, CSc. Přiložena odborná expertiza PhDr. Š. Leubnerové.