do vody lze z formálního hlediska srovnat například s bronzovou sochou antické bohyně lásky Afrodita vystupující z lázně, pocházející z období prvního či druhého století našeho letopočtu. Bendova plastika se však odlišuje od klidné a harmonické Afrodity specifickým vnitřním pnutím, jež se jeví v dynamicky pozvednuté ruce a napjatém pohybu konečků prstů levé nohy, které se každým okamžikem dotknou hladiny vody. Jako jeden z posledních žáků zakladatelů českého moderního sochařství Josefa Václava Myslbeka a Jana Štursy obnovil Benda dialog mezi chvějivým napětím tehdejších modernistických tendencí a pevným klasickým ideálem ženské krásy. Plastika Vstupující do vody byla v období přelomu dvacátých a třicátých let minulého století realizována v bronzu i kameni, například v nadživotní velikosti v Náchodě. Byla mnohokrát vystavována, a to od r. 1934 až do sochařovy velké výroční výstavy konané v Poděbradech v roce 2022, v jejímž katalogu je i reprodukována (Galerie Ludvíka Kuby, 7. 5. – 14. 8. 2022, kat. č. 30). Dále bylo dílo reprodukováno v monografii věnující se tvorbě Břetislava Bendy sepsané bývalým rektorem pražské Akademie Jiřím Tomášem Kotalíkem (J. T. Kotalík: Břetislav Benda – sochař republiky, Praha, 2015, str. 242). Představený odlitek byl vytvořen roku 2024 rodinou autora se souhlasem majitelů autorských práv podle originální předlohy z roku 1930. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. M. Dospělem, Ph.D.