Osobité dílo Stanislava Libenského spočívá na principu taveného negativního reliéfu, jímž prochází světlo. Znamená pokrok v moderní sklářské tvorbě z hlediska tvůrčí techniky, jejímiž průkopníky Libenský spolu se svou ženou Jaroslavou Brychtovou byli. Klíčovou pro jejich dílo a jeho ohlas nejen na československé, ale i světové umělecké scéně byla slavná světová výstava Expo 58 v Bruselu, na níž Brychtová v československém pavilonu mimo jiné vystavila (ve spolupráci s Igorem Korčákem) monumentální dílo Skleněná mříž, formálně se blížící představenému dílu Libenského. Ten mohl být spolu s Brychtovou ideovým spolutvůrcem jednak z hlediska inovativní techniky, jednak vzhledem k abstrahujícím útvarům organicky se přelévajícím přes reliéfně tvarovanou plochu. Geometrie tvarů volně proplouvajících téměř monochromními podklady diváka uchvacuje svým dynamizovaným pohybem, umocněným odlesky skleněného rámování na jejich povrchu. Libenského přípravná studie Skleněná mříž, provedená technikou tempery na papíře, upomíná diváka na odlišné komponenty lidského pohledu při střetu s barevnou plochou, přibližujíc tím československé umění tehdejší asociativní tvorbě s barvou a tvarem. Hodnotu představeného díla zvyšuje skutečnost, že mohlo sloužit jako předloha pro Skleněnou mříž Jaroslavy Brychtové, vystavenou na Expu v Bruselu v roce 1958. Dílo pochází přímo z rodiny autora. Při konzultacích posouzeno rodinou autora a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.