Toto pozoruhodné dílo představuje významný příklad surrealistické tvorby Josefa Istlera, jednoho z klíčových představitelů české poválečné avantgardy, člena Skupiny Ra a jediného českého výtvarníka, jenž vystavoval se skupinou CoBrA. Snová krajina z roku 1954 ukazuje Istlerův osobitý přístup k zobrazení imaginárního prostoru, který balancuje na pomezí abstrakce a figurace. Kompozice je rozdělena do horizontálních pásů evokujících vrstvy krajiny. Dominantou obrazu se stal osamělý strom v popředí, jehož křehká, téměř grafická struktura kontrastuje s plynulými liniemi okolního terénu. Pozadí tvoří náznak městské siluety, která se ztrácí v mlžném oparu. Mistrná práce s barevnou paletou, která využila jemných přechodů od tyrkysové modři k žlutozelené, vytvořila dojem éterické, snové atmosféry. Teplé tóny země v popředí dodávají kompozici hloubku a zakotvenost. Osamělý strom jako metafora lidské existence v nepřátelském prostředí vytvořil z díla osobní výpověď, reflektující existenciální téma v nelehké době padesátých let dvacátého století. Snová krajina se díky své lyrické a surrealistické síle řadí do linie českého imaginativního malířství, jak tento teoretický model definovali František Šmejkal a Věra Linhartová. Jedná se o jedno ze stěžejních děl autora, který významným způsobem obohatil české surrealistické malířství. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.