Jaroslav Klápště nás v předloženém obraze zve do zimní vísky, nad níž zapadá ostře oranžové slunce, než jej vystřídá měsíc a spolu s ním i mrazivá noc. Energické tahy štětcem, pastózní nánosy barev, redukované tvary a dramatická barevnost nezapřou malířova léta strávená na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze pod vedením Františka Tichého a Emila Filly. Důležitým východiskem však pro něj vždy byla i záliba v řádu a harmonii nebo blízký vztah ke skutečnosti, již pečlivě pozoroval a zkoumal její tvarové a barevné vztahy. Dílo pochází z Klápštěho vrcholného období tvorby a jeho sběratelskou hodnotu umocňuje i prezentace na autorově samostatné výstavě (Výbor z díla, Oblastní galerie Liberec, listopad–prosinec 1988). Při konzultacích posouzeno Mgr. A. Primusovou a PhDr. J. Machalickým.