Svatý Šebestián z roku 1966 představuje syntézu náboženské ikonografie a moderního městského prostředí, propojení tradičních námětů s moderní realitou, přístup, který byl tolik charakteristický pro období politického uvolnění šedesátých let. Ponuré téma je bravurním výtvarným provedením učiněno nesmírně poutavým. Monumentální postava zmučeného světce, zobrazená s jemnou, téměř sochařskou modelací, dominuje obrazu. Tělo protkané šípy na plátno znovu vrací oblíbené téma mučednické smrti, s níž se ztotožnila již celá řada umělců (uveďme například obraz Svatý Šebestián Bohumila Kubišty, 1912, Národní galerie v Praze, inv. č. O 3530). Autor vytvořil obrazů na toto téma více, např. Sv. Šebestián ve skalách (1967–1973, soukromá sbírka). Tato volná obrazová řada je dílem citového rozjitření nad osudem člověka a vykazuje silnou výrazovost středověkého a lidového umění, malířského i sochařského, protože i sochařstvím vytvářel Beneš svůj obraz světa – jasný, vyhraněný a bezpečnou intuicí neúhybně sledovaný. Svatý Šebestián není jen reprodukcí náboženského námětu, ale hlubokou meditací nad lidským údělem v moderním světě, v níž autor balancuje mezi naivistickým ztvárněním a filozofickým podtextem. Dílo bylo prezentováno na autorových samostatných výstavách: Vlastimil Beneš, Ladengalerie, Berlín, 15. 5. – 30. 8. 1972, kat. č. 27; Vlastimil Beneš, Galerie Československý spisovatel, Praha, 4. 12. 1968 – 5. 1. 1969, kat. č. 56, reprodukováno v katalogu; pravděpodobně také v Kunsthalle v Heilbronnu (Realismus aus der CSSR, Kunstverein Heilbronn, duben 1976, kat. č. 44) a řadě dalších výstav, jak dokládají přípisy a štítky na rubu. Obraz pochází z významné zahraniční sbírky. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. A. Primusovou.