Emil Filla v roce 1925 dospěl ve své práci k bodu, který se vyznačoval nebývalou výrazovou šíří a v němž se prolínaly dvě souběžné linie moderní malby: jedna vycházela z konstruktivismu a abstrakce, v druhé doznívaly podněty syntetického kubismu. Přestože se téměř výlučně zabýval motivem zátiší, stále promýšlel jeho nové výtvarné možnosti a vždy je pojednal v novém vyjádření či jiné malířské podobě. Jedním z nich je i předložené dílo, v němž se odráží Fillova výjimečná koloristická virtuozita a posun, který prodělal od picassovského kubismu. Vizuálně neobyčejně atraktivní malba vysoké estetické kvality zaujme na první pohled výraznou texturou pastózních nánosů barvy, které dodávají kompozici doslova haptické vyznění. V zářivé paletě je každému ze zobrazených předmětů přisouzeno vlastní barevné pojetí. Výjevu dominuje nakrojený trojrozměrný žlutý citron, jehož odstíny udávají tón celé kompozici, plastická ryba a talíř pojednané z nadhledu, zelená láhev, kterou divák vidí zepředu, a rovněž kubizovaná čtyřhranná sklenice, do které můžeme nahlédnout svrchu. Pozadí je rozčleněno do několika geometrických segmentů, které spolu díky lomené barevnosti dynamicky interagují. Pastelově růžová, objevující se na několika místech kompozice, celou scénu stmeluje a dodává výjevu patřičnou dávku křehkosti. Zátiší s citronem vyzařuje propojením barev a tvarů nebývalou malířskou jistotu i vnitřní rytmus a naznačuje, že Filla byl schopen se pohybovat jak na hraně konkrétní hmatatelnosti, tak i v obecnosti sahající až k abstraktnímu vyjádření. Autenticita byla ověřena Filla Foundation a obraz bude uveden v připravovaném soupisu díla. Při konzultacích posouzeno PhDr. R. Michalovou, Ph.D., a Mgr. T. Mátl Donné. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Filla do menšího formátu vtěsnal celý svůj svět, který dokázal barevně rozzářit, dát mu velmi živé, pulzující světelné hodnoty. […]“).