Tento reliéfní triptych z dubna 1981 byl vytvořen pro kancelář ředitele Státní banky československé pro Prahu 8 a 9, kde byl osazen v únoru následujícího roku. Reliéf byl odlit celkem třikrát, přičemž druhé odlitky jsou umístěny na chodbě chirurgického oddělení nemocnice v Litomyšli-Městě, které mělo pro autora zvláštní význam díky jeho dlouholeté práci na restaurování renesančních sgrafit tamního zámku. Kompozice s námětem tanečnic obklopených zlacenými vlajícími vlasy a zlatou stuhou vykazuje příbuznost s jinými díly z tohoto období (třeba Radosti ze života), třebaže je svým provedením specifická: dílo se pohybuje na hranici fyzikálních možností tvarování materiálu, což dokládá nezvykle plastické zpracování postav vystupujících až dva centimetry nad povrch reliéfu – techniku, kterou Zoubek jinak aplikoval převážně v cementových realizacích. Reliéfy s motivem tanečnic ilustrují umělcovo celoživotní zaujetí štíhlými ženskými postavami, lyrickým pohybem a kontrastem materiálů, přičemž dílo zůstává příkladem kvalitní umělecké činnosti v éře, kdy podobné zakázky obvykle podléhaly rigidním ideologickým požadavkům. V době normalizace, kdy byl Zoubek jako autor posmrtné masky Jana Palacha v kulturní nemilosti, představovalo toto dílo jednu z prvních příležitostí jeho opětovného vstupu do veřejného prostoru. Bylo publikováno v autorově monografii od Jaroslava Maliny (Olbram Zoubek, Brno 1996, str. 97 a 216, č. 502 v katalogu plastické tvorby). Při konzultacích posouzeno Nadačním fondem Kmentová Zoubek a PhDr. P. Bregantovou, autorovou dcerou, jejíž certifikát je přiložen.