• autor literární předlohy: André-Ferdinand Hérold (1865–1940) 

• nakladatelství L'Édition d'Art, Henri Piazza, Paříž 1919

• obsahuje 20 barevných dřevorytů (dva barevné stavy, jeden monochromní stav) podle návrhů Františka Kupky a jeden originální akvarel v přední části knihy

• vazba knihy dle návrhu Františka Kupky (originální kresba návrhu s autorovými poznámkami na rubu přítomna v zadní části knihy)

• vazba: E. Maylander (jeden z nejzásadnějších knihvazačů ve Francii ve 20. století)

• provenience: Henri Marcus (viz ex libris)

V rámci Kupkova rozsáhlého uměleckého odkazu tvoří ilustrace pro francouzská básnická díla velmi úzkou, vzácnou a nadmíru zajímavou kapitolu. Kromě dvou drobnějších realizací se jedná o dva hlavní tituly, a to Afroditinu girlandu Andrého-Ferdinanda Hérolda (1919) a starofrancouzský hrdinský epos Píseň o Rolandovi (1923). Obě knihy Kupka zpracoval pod pseudonymem „Paul Regnard“, jenž byl zveřejněn až v monografii Emanuela Siblíka roku 1928, což, podobně jako pseudonym „Dálný“, jejž někdy používal během válečných let, naznačuje autorovu tehdejší vědomě budovanou, později revidovanou, ale doposud neuspokojivě objasněnou distanci k této formě realizace.

V době, kdy pracoval na ilustracích k Afroditině girlandě, byl již zralým umělcem, v rámci volné tvorby plně etablovaným ve společnosti světové avantgardy a na ilustrátorském poli taktéž ověnčen úctyhodným počtem významných realizací, rozsahem někdy až gigantických, mnohdy sociálně angažovaných a politicky aktuálních. Zajímavostí je, že tento konkrétní ilustrátorský úkol, podobně jako nejeden další, přijal navzdory vlastnímu prohlášení, kterým roku 1912 – jenž byl zlomovým nejen pro něj, ale i pro světové avantgardní umění – sdělil Richardu Weinerovi, že nebude už vůbec ilustrovat. Afroditinou girlandou i přesto rozšířil své hluboké studium antického Řecka, které již dříve zhmotnil v ilustracích k Erínyím (Antické tragédii) Leconta de Lisle, Aristofanově Lysistratě a Aischylově Prométheovi. Tím také zasáhl do silného proudu francouzské literatury vznikající v duchu antikizujících evokací.

Afroditina girlanda, sbírka milostných epigramů, vyšla v prosinci 1919 v nakladatelství Henriho Piazzy L'Édition d'Art. Doprovázena byla Kupkovými ilustracemi v dřevorytech Eugèna Gasperiniho. Každá z osmi kapitol (epigramů) je uvedena jednou celostránkovou ilustrací a záhlavím. Navázal zde na starořecké evokace reagující na typ ženy-květiny, jak je popsán v epigramech. Jedná se o subtilně provedenou až minuciózní práci v jemném erotickém hávu s důrazem na řecký ornament, konkrétní reálie a symboliku.

Unikátní okolností spojenou s touto konkrétní knihou je i její vazba provedená taktéž podle návrhů Františka Kupky – jedná se o okolnost unikátní bez srovnatelné analogie. Celkově vyšla Afroditina girlanda v nákladu šesti set kusů, z toho pouze prvních 25 bibliofilských výtisků bylo vydáno na japanu s dvěma barevnými stavy, jedním monochromním stavem a jedním originálním akvarelem, mezi něž se řadí tento konkrétní exemplář s číslem 22, jehož hodnotu obzvláště zvyšuje i zmíněný originální akvarel zobrazující siluetu tanečnice. Součástí této knihy je i Kupkův dopis z 5. března 1939 psaný v Puteaux a adresovaný Henrimu Marcusovi, původnímu majiteli tohoto výtisku. Návrhové studie k Afroditině girlandě dnes patří do Sbírky grafiky a kresby Národní galerie v Praze. Detailní fotografie knihy jsou k dohledání na internetových stránkách Galerie KODL a na portálu Artslimit.com. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza doc. M. Theinhardt, CSc.