V této velkoformátové práci autor zachytil industriální areál šachty Laura v Rynholci z roku 1875, který v období let 1906–1962 sloužil k těžbě černého uhlí. Důl Laura byl součástí kladensko-rakovnické uhelné pánve a tvořil funkční dvojici s dolem Anna, s nímž byl v roce 1911 propojen podzemním překopem. Beneš se k tematice důlních krajin a průmyslových areálů v Rynholci opakovaně vracel v průběhu šedesátých let, kdy vytvořil celou sérii děl zachycujících různé pohledy a nálady tohoto industriálního komplexu, čímž systematicky mapoval a umělecky transformoval tento specifický výsek kladenské krajiny. Zatímco v obrazu Důl Anna, jejž můžeme považovat za pomyslný pendant k tomuto dílu, Beneš akcentuje monumentalitu těžní věže a komínu někdejší elektrárny, které dominují širšímu krajinnému výseku, Důl Laura nabízí intimnější pohled s důrazem na souhru architektonických objemů a terénu odvalu. Charakteristický nadhled kompozice umožňuje autorovi zachytit symbiózu průmyslové architektury s okolní krajinou, jejíž okrové a zemité tóny vytvářejí působivý kontrast s architektonickými prvky. Vrstvení barev propůjčuje obrazu specifickou světelnou kvalitu, v níž motivy civilizace ztrácejí svou tvrdost a stávají se organickou součástí celku. Přestože Beneš tematicky souzněl se zájmy Skupiny 42, jeho pojetí je svébytné – místo snahy zachytit momenty dramatické konfrontace člověka s městskou realitou vyjádřil svou celoživotní fascinaci periferními lokalitami nalézáním opomíjené krásy, jež ostatním zůstávala skryta. Tímto přístupem dokázal transformovat utilitární průmyslové stavby do meditativních obrazů s atmosférou téměř metafyzického klidu.Plátno bylo prezentováno na samostatné autorově výstavě v Galerii Václava Špály, v jejímž katalogu je reprodukováno (J. Baleka: Vlastimil Beneš, 9. 10. – 1. 11. 1964, Galerie Václava Špály, Praha, kat. č. 4, viz pohled do výstavy); dále na kolektivních výstavách Lidé, život, práce: Výtvarná díla ze sbírek ÚRO, Praha, 18. 2. – 3. 4. 1988, kat. č. 15. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. A. Primusovou. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.