Tato působivá kresba je vzácným dílem z Čapkova raného tvůrčího období, které dokládá jeho cestu k osobitému výtvarnému jazyku a představuje malířovu svéráznou interpretaci kubismu. Usiloval v ní o dosažení čistoty formy co nejúspornějšími formálními prostředky. Jak sám Čapek uváděl, jednoduchá kompoziční skladba jeho děl vycházela z principu bezstarostné hry, kterou obdivoval u dětí, totiž „stavění z kostek“, kdy dítě z obloučků stavebnice skládá postavu člověka, dělá si „panáka“, a dobírá se tím základnějšího, tajemnějšího i organičtějšího tvaru. S výjimkou Josefa Lady nenajdeme mezi významnými osobnostmi meziválečného umění malíře, který by zobrazoval dětské radovánky tak často a s takovým zaujetím jako právě Josef Čapek. Dětské motivy se uplatňují ve všech etapách jeho kariéry i ve všech výtvarných oblastech, jimž se věnoval, a sám komentoval svou tvorbu propadající dětskému okouzlení jako žánr, jenž ho bude věčně inspirovat a podněcovat. Představené Děvčátko s míčem zachycuje nepopisné zobrazení dívky v její všední realitě a zároveň i v radostném okamžiku volné hry. Je známá i varianta kresby v akvarelu, která má v soupisu díla Josefa Čapka od Pavly Pečinkové označení I/503 (Děvčátko s míčem, 1915, komb. tech. /akvarel, tužka/ na papíru, sign. PD, 41,5 × 25 cm, soukromá sbírka). Stav přiměřený stáří. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. P. Pečinkové, CSc., (cit.: „[…] Za první světové války, se Čapek intenzívně věnoval kresbě. Tehdy vytvořil kromě stovek menších kresbiček a náčrtků i desítky reprezentativních kreseb většího formátu s figurálními motivy, v nichž dospěl k osobité adaptaci kubistických podnětů. […]“).