Portrét z období Kubínova přechodu k neoklasicismu demonstruje radikální proměnu jeho výtvarného výrazu, kdy autor vědomě opouštěl dynamické expresionistické tendence ve prospěch klidné, harmonické kompozice inspirované italskou renesancí a ingresovskou malbou. Kubínova meziválečná tvorba, vytvářená již pod francouzsky adaptovaným jménem Othon Coubine, vykazuje charakteristickou oblou mohutnost a specifickou tichou monumentalitu, jež mu vynesla uznání francouzské kritiky. Jemná barevnost s převládajícími růžovými a okrovými tóny vytváří atmosféru intimity, zatímco formální zjednodušení objemu a plošnost prozrazují, co se pro řadu francouzských konzervativních kritiků stalo učebnicovým příkladem „zdravého“ realismu v opozici k „chaotickým“ pokusům avantgardně zaměřených umělců. Psychologická hloubka portrétu je potlačena ve prospěch idealizace, což koresponduje s Kubínovým vlastním vyjádřením, že „válka rozdělila můj život a mé umění na dvě části“. Obraz vykazuje silnou souvislost s díly vzniklými během umělcova pobytu na Loiře kolem roku 1920, reprezentuje tedy jeho přechodné období cizelování nového výrazu. Kompoziční uspořádání a jemná modelace obličeje předznamenávají Kubínovu cestu k osobitému pojetí klasicistní tradice, které stálo v opozici k avantgardním proudům. Dílo je významným dokladem počátku autorovy poválečné tvorby, kdy definitivně opustil kubistické a expresivní experimenty ve prospěch neoklasicismu a „návratu k řádu“. Na rubu označeno razítky Collection Jacques. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D., (cit.: „[…] Obraz je koloristicky celý držen v nesmírně delikátních tónech. Skvostná růžová podtrhuje ženskou něhu a jemnost. Zjemňující světlo podkresluje rysy a činí z mladé dívky doslova nadpozemské zjevení. Záměrný charakter ‚non-finita‘ dodává plátnu na modernosti. Je velmi pravděpodobné, že na obraze je zachycena Madame H., kterou Otakar Kubín – Coubine ztvárnil roku 1920 ještě jednou, a to jako dvojportrét s její malou dcerkou. […]“).