V pořadí VIII. všesokolský slet, jenž roku 1926 poprvé vyvrcholil na strahovském cvičišti, byl nejen celonárodní manifestací českého národního cítění, ale také příležitostí pro umělecké vyjádření společně sdílených myšlenek. Kromě sokolského praporu navrženého Františkem Kyselou či dnes již bez nadsázky světoznámé Sinfonietty Leoše Janáčka vznikl tehdy i představovaný plakát navržený Alfonsem Muchou. Ten právě ve stejné době dokončoval i svou Slovanskou epopej, a tak práce pro všesokolský slet byla logickou vlnkou v tomto mocném proudu – jakási alegorie slovanství v podobě dívky v nadživotní velikosti symbolicky držící ochrannou ruku nad cvičenci a národními barvami se prosadila i do této Muchovy příležitostné kompozice. O významu, jejž sletu tehdejší společnost přikládala, hovoří i úctyhodný počet 140 000 cvičenců, které zhlédlo až 800 000 diváků. V novém, tenkrát nedávno otevřeném sokolském sídle v Tyršově domě (Michnovský palác na pražské Malé Straně) sokolové zpřístupnili také muzeum a odhalili sochu Miroslava Tyrše – vjezd do Tyršova domu a jeho průčelí směrem od Újezdu se v levém dolním rohu objevuje i na Muchově plakátu. Ten měl zcela konkrétně vzniknout k propagaci slavnostního průvodu, který byl připravován v průběhu sportovních událostí a měl vrcholit na jednom z vltavských ostrovů. Prezentováno ve vkusné dobové adjustaci. Při konzultacích posouzeno PhDr. Š. Leubnerovou a PhDr. K. Srpem.