Tato v osobitém a nezaměnitelném podání a prostřednictvím takřka monochromní palety vyvedená zimní scéna od Josefa Ullmanna, jednoho z předních žáků Mařákovy školy, zachycuje prostý, leč výsostně malebný a harmonický kout českého venkova. V námětu, rukopise i celkové atmosféře nalezneme charakteristické prvky autorova zralého stylu doprovázeného impresivní technikou barevné skvrny. V představovaném výjevu prokázal, že především v motivech zimní krajiny byl schopen dosáhnout více než přesvědčivých výkonů, k jejichž docílení používal většinou čistých barev bílé a modré s rafinovanými lokálními akcenty červené, okrové a zelené. Středem kompozice je vodní hladina lemovaná subtilními kmeny stromů, zatímco se na vzdálenějším břehu rýsuje hradba střech a fasád blízké vesnice. Ullmannovo výtvarné školení započalo nezvykle rovnou v Mnichově roku 1894 a i jeho Předjaří dokládá umělcův široký rozhled a znalost mezinárodní scény. Projevují se zde odkazy k řadě výtvarných zahraničních proudů a názorů – např. ve ztvárnění stromů navázal na hnutí worpswédských umělců, symbolistní pojetí vodní hladiny a rozvolněnost tvarů odkazují zase k expresionistickým tendencím. Práce na této malbě zjevně vycházela, jako tomu bylo u Ullmanna obvyklé, z upřímného pozorování přírody přímo v plenéru a ze snahy o zachycení atmosféry i specifické místní nálady. Prezentováno ve vkusné adjustaci. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. M. Dospělem, Ph.D.