zlato a stříbro, označeno platnými puncovními rakousko-uherskými značkami: „liška“ (zlatá část – snítky a listy cca 130 g, ryzost 580/000) a „pes“ (stříbrná část – stuha a kuličky cca 118 g, ryzost 800/000), označeno výrobní značkou „Šebor“, původní restaurovaná zdobená kazeta

Vincenc Šebor, autor představovaného artefaktu byl pražským zlatníkem, stříbrníkem a klenotníkem tvořícím ve stylu historických slohů a secese na přelomu 19. a 20. století. Zajímavostí je, že si svou dílnu otevřel na tehdejší Ferdinandově třídě, dnešní Národní třídě, kam se jeho Vavřínový věnec nyní opět vrací. Šebor dokázal zhotovit celou řadu zlatnických a stříbrnických předmětů, které byly dobově vyhledávané a díky kvalitě zpracování i umělecké hodnotě se dostaly do významných sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze či Národního muzea.

Tento věnec byl darován pracovníky a herci Národního divadla v Praze jejich kolegovi, herci, výtvarníkovi a režisérovi Františku Karlovi Kolárovi, synovci Josefa Jiřího Kolára. František Karel Kolár působil na divadle přes čtyřicet let, byť původně absolvoval pražskou Akademii výtvarných umění – možná právě proto byl obzvláště známý jako specialista na aranžování živých obrazů, čehož nejvíce využil během Jubilejní výstavy roku 1891.

Věnec se skládá ze dvou spojených vavřínových snítek se zlatými lístky, mezi nimiž jsou umístěny malé stříbrné kuličky. Ve spodní části je připevněn stříbrný pásek ve tvaru mašle s nápisy „Členové národního divadla 1851–1886“ a „Svému mistru a vzoru Fr. Kolárovi“.

Dílo je jak na zlatých, tak stříbrných částech značeno platnými puncovními značkami z období Rakouska-Uherska. Zásadní okolností tohoto artefaktu je i jeho provenience – dosud se totiž nacházel v majetku rodiny původního majitele Františka Karla Kolára. Prezentován je v původní vkusné kazetě vykládané sametem.