Zdařilá ukázka na české scéně ojediněle se vyskytujícího, všestranně nadaného Zdeňka Tůmy svědčí o tvůrčí síle a technické suverenitě jeho výtvarného projevu. Přestože Tůma prošel školením na Akademii výtvarných umění v Praze, do povědomí veřejnosti vstoupil spíše jako vynikající scénograf a divadelní výtvarník. Svět divadla, jenž mu byl blízký, do jisté míry ovlivnil jeho tragický osud (umělec si roku 1943 po několikaměsíčním manželství s herečkou Adinou Mandlovou vzal život) – autorovo dílo zůstalo ve věku 36 let nedokončeno. Lekce z několika tvůrčích pobytů v zahraničí se v jeho obrazech projevují na velice přesně promyšleném postupu práce s prostorem a perspektivou, jak dokládá i předložená malba. Kompozice složená z herních pomůcek, mariášových karet, z nichž na první pohled zaujme srdcový kluk, kostek, domina, sražené kuželky, ale i pletací jehlice nebo zápalek v sobě ukrývá i přes svou jednoduchost velkou míru tajemna plného symboliky marnosti a pomíjivosti. Přestože Tůma jednotlivé předměty zachytil s fotografickou přesností, dílo působí lehce surreálním dojmem, umocněným nezvyklým úhlem pohledu a kompozičním řešením. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem.