Historie

Zakladatel rodinné sběratelské tradice Ing. Jan Kodl se narodil 25. srpna 1855 v Březnici v rodině koudelníka a obchodníka s provazy. Studoval reálku v Příbrami a Písku, kde vynikal svým výjimečným nadáním v matematice a deskriptivě. Po maturitě v roce 1873 odešel na techniku do Prahy a o rok později mu bylo za vynikající studijní výsledky uděleno stipendium na prestižní vídeňské univerzitě. Zde, na půdě císařského dvora, potkal i svou budoucí ženu – tehdy mladičkou Helenu von Rudkowskou. S tou se v roce 1885 usadil v Písku a za finanční půjčku od jejího bohatého otce koupil společně se dvěma společníky Barthem a Blochem celé dědictví gamischovské. Kromě cihelny a pozemků na pražském předměstí v této transakci připadla Kodlovi i kompletní Gamischova obrazárna. Tím byl položen základní kámen rodinné sběratelské tradice, ovlivňující životy dalších generací. Společně se svou ušlechtilou a uměnímilovnou ženou se Jan Kodl stal nejen sběratelem, ale i mecenášem umění. Finančně podporoval píseckou malířskou rodinu Quastů a na svém nově postaveném pseudorenesančním domě z roku 1892 si nechal od Mikoláše Alše provést sgrafitovou výzdobu. Aleš pro tuto příležitost navrhl alegorie korespondující s nejdůležitějšími řemesly píseckého kraje. Svoji novou sbírku Kodl rozšiřoval především o klasickou krajinářskou tvorbu Haushoferovy školy a nastupující impresivní malbu Mařákových žáků.

 

 

Zakladatel rodinné sběratelské tradice Ing. Jan Kodl (1855-1903) a jeho žena Helena, rozená von Rudkowská (1865-1913). Portrétní miniatury na porcelánu namaloval rodinný přítel Jan Zachariáš Quast (1814-1891) ve 2. polovině 80. let 19. století. Vystaveny jsou ve stálé expozici Prácheňského muzea v Písku.

 

Ing. Jan Kodl proslul nejenom jako stavitel, sběratel a mecenáš, ale i jako politik. Hlásil se k nekompromisním Mladočechům, přičinil se o vítězství strany v obci a zvolení svého přítele T. G. Masaryka poslancem Říšské rady ve Vídni.

 

 „Rybářství“„Stavitelství“„Cihlářství“„Zahradnictví“

Originály Alšových alegorií jsou dnes uloženy v Prácheňském muzeu v Písku, sgrafitové malby byly v nedávné minulosti restaurovány, stejně jako celá fasáda domu, která utrpěla povodní v roce 2002.

 

Úspěšným nástupcem a pokračovatelem rodinné sběratelské tradice byl jeho syn, akademický malíř Ing. arch. Jiří Kodl (1889–1955). Z rodného Písku se přestěhoval do Prahy a coby úspěšný architekt dokončil v roce 1928 stavbu funkcionalistické vily, projektované k bydlení a zároveň jako obrazová galerie pro rodinnou sbírku.

 

Přátelské setkání v Nejedlého ateliéru, 20. léta

zleva: malíři Otakar Nejedlý, Bedřich Piskač a Ing. arch. Jiří Kodl

 

Byl vášnivým sběratelem, malířem-akvarelistou a členem Mánesa. Díla získával především od svých kolegů, se kterými se pravidelně setkával nejenom na půdě budovy spolku Mánes, ale často i v soukromí. Mezi jeho osobní přátele z řad umělců patřili především Jan Bauch, Vincenc Beneš, Oldřich Blažíček, Josef Čapek, Emil Filla, Otto Gutfreund, Miloslav Holý, František Janoušek, Alfred Justitz, Georg Kars, Rudolf Kremlička, Ludvík Kuba, Otakar Kubín, Jan Lauda, Kamil Lhoták, Otakar Marvánek, František Muzika, Vítězslav Nezval, Josef Sudek, Josef Šíma, Václav Špála, Max Švabinský, František Tichý, Jan Trampota, Jiří Trnka, Jan Zrzavý a řada dalších. Podnikal také pravidelné výpravy za uměním na podzimní pařížské Salony, odkud si občas přivezl nějaký přírůstek. Mnoho obrazů dále získal výměnou či nákupem od jiných sběratelů. Často se scházel s architekty J. Gočárem, K. Honzíkem, O. Novotným a A. Živným. Udržoval přátelství s továrníky a zároveň velkými sběrateli J. Waldesem, R. Morawetzem, O. Federerem a F. Ringhofferem, jeho uznávaným tenisovým soupeřem. Mezi další sběratelské přátele patřili JUDr. V. Kramář, bankéř J. Preiss, továrník Baruch, od kterého koupil část slavné kolekce Jana Preislera, J. Jindra, JUDr. F. Čeřovský, starožitník A. Nečas, teoretik F. Dvořák, V. V. Štech, A. Matějíček, herec a též výborný tenista Vlasta Burian, knihkupec R. Ryšavý, vydavatel Štorch-Marien, brněnští sběratelé Bloudek, F. Venera a JUDr. O. Brázda, také vydavatel V. Petr a advokáti JUDr. Koželuh, JUDr. J. Nebesář a řada dalších.

Jiří Kodl ovšem neproslul pouze jako významný sběratel, avantgardní architekt a známý malíř-akvarelista. Řadu úspěchů zaznamenal i ve svých dvou oblíbených sportech – golfu a tenise. Jak sám často říkával, za jeden ze svých nejsilnějších zážitků v životě považoval událost, kdy jako tenisový reprezentant na olympijských hrách ve Stockholmu v roce 1912 nesl společně s Janem Masarykem českou zástavu.

V totalitní době se o zachování a rozšiřování rodinné sbírky výrazně zasloužil uznávaný expert na české malířství, třetí z rodinné sběratelské tradice, jeho syn Pavel Kodl (1934–1994), jenž byl až do své smrti odborným poradcem naší galerie.