Výstava Kamil Lhoták

Zahájení výstavy: 20. 1. 2025, 10:00 Ukončení výstavy: 14. 2. 2025, 18:00

Výstava Kamila Lhotáka | Prostory Galerie KODL

Otevřeno pondělí–pátek 10:00–18:00

Komentované prohlídky proběhnou za účasti kurátora výstavy Libora Šteffka ve dnech 23.1., 29.1., 6.2. a 13. 2. 2025, vždy v 16 hodin.

Kamil Lhoták (1912–1990) patří bezesporu k nejoblíbenějším a nejvšestrannějším českým umělcům 20. století. Ačkoliv neprošel žádnou speciální akademickou průpravou, byl v kontaktu s uměním již od svých mladých let. Spolu s matkou, která měla k výtvarnému umění velmi blízko, navštěvoval expozice různých autorů, které výrazně formovaly jeho uvažování o umělecké dráze. Během studia na gymnáziu se začaly projevovat jeho výtvarné schopnosti a na konci třicátých let se definitivně rozhodl pro uměleckou dráhu.

Od počátku své kariéry byl Kamil Lhoták okouzlen obdobím, které nenávratně zmizelo před několika desetiletími. Doba konce 19. a počátku 20. století ho provázela prakticky celou tvorbou, akcentovaná tu více, tu méně.

V Lhotákových dílech můžeme nalézt podivuhodnou kombinaci nostalgie, tesknoty a s odstupem času viděných příběhů, které se odehrály někdy dávno, v časech předcházejících jeho dětství. Jeho projev malířský, kreslířský a o něco později i grafický dává zdánlivě zcela nezajímavým místům a starým technickým předmětům neopakovatelnou poetiku. Tu hledal tam, kde většina lidí neviděla nic jiného než opuštěné a nepotřebné věci, které již dosloužily.

Na konci roku 1942 se formovala širší skupina umělců, které spojovalo několik základních rysů vyjádřených sloganem „Svět, ve kterém žijeme“. Seskupení, záhy pojmenované dle doby svého vzniku jako Skupina 42, se snažilo o vyobrazení všedního života spojeného s městským prostředím a člověkem. To mělo pochopitelně dopad na Lhotákovu tvorbu. Pegasové byli nahrazeni větroni a letadly, prázdná zákoutí a ulice byly doplněny nezbytnými stroji, čerpadly, pumpami, větrníky a dalšími civilistními technickými předměty. I tak si jeho díla udržela svou poetiku, a Lhoták byl zanedlouho poté označován za průkopníka a představitele lyrického civilismu. Kromě Lhotákova hlubokého zájmu o cokoliv technického se dalším akcentovaným námětem stala Francie a především Paříž. Tento námět můžeme pozorovat v umělcových dílech po celou dobu jeho tvorby.

Od poloviny padesátých let jsme svědky jeho příklonu ke krajinářskému pojetí, což je patrné především u maleb. Lhotákovi ovšem nešlo o malebné či idealizované vykreslení krajiny; v jeho případě se jednalo o krajinu, která byla nějakým způsobem ovlivněna lidským zásahem. Na počátku šedesátých let zaznamenáváme v Lhotákově malbě poměrně podstatnou změnu. Jeho pojetí krajiny, dosud v duchu vykreslování jednotlivých scén a objektů, se výrazně změnilo. Začínal proti sobě klást dvě výrazně barevně odlišné plochy s jasným předělem horizontu. Obloha, která vždy hrála v jeho malbách podstatnou roli, zobrazována kombinací bílé a modré, byla nyní mnohem více a častěji kontrastně oddělována od pozemského reliéfu, zachyceného sytě zelenou barvou. Tento koncept, Lhotákem vyjádřený v obraze Zelené Irsko, můžeme od této chvíle nacházet pravidelně v různých obměnách v jeho dílech, kde se udržel až do počátku sedmdesátých let.

Umělec viděl zcela nekonvenčně a přitom reálně a poeticky okolní krajinu. Osobité a zvláštní pojetí a vyváženost malby a barevné intenzity stejně jako magické zobrazování reálné skutečnosti dostaly název magický realismus, druhý pojem, který se po již zmíněném lyrickém civilismu k Lhotákovi úzce váže.

Společně s prací s větší plochou se postupně přenášely do Lhotákova pojetí i nové motivy – v jeho tvorbě se začaly objevovat terče, stroje pouště, draci, stany a další typické artefakty, které dodávaly vznikajícím dílům nový náboj a dynamiku. Tyto motivy hrály dominantní roli celou další dekádu, od poloviny sedmdesátých let jsme následně svědky jiné změny. Lhoták se mnohem více než doposud snažil o výrazně expresivní, silně koloristický dopad, k čemuž využíval různých nástrojů. Osmdesátá léta jsou pak i vzhledem k zdravotním omezením roky bilancování a upevňování dosavadních námětů.

Připravovaná výstava nás provede celým obdobím několika desítek let a prostřednictvím téměř sedmdesáti vystavených děl ze soukromých sbírek umožní návštěvníkům zhlédnout umělcův vývoj a jeho práce v jednotlivých etapách tvorby. Kurátorem výstavy je Libor Šteffek, autor několika publikací a dalších dokumentů o díle Kamila Lhotáka. Na místě budou k dostání také autorovy nejnovější monografie Kamil Lhoták – Tisíc obrazů a Kamil Lhoták – Grafika a práce na papíru. Výstava je zčásti prodejní.